Třicetiletá válka bývá označena především jako náboženský konflikt s politickým pozadím. Bezpodmínečná rekatolizace, která během ní začala, vedla k tomu, že mnoho protestantů opustilo Čechy a usadilo se v Sasku. V důsledku této války bylo velké množství osad opuštěno nebo vymřelo a les tyto nyní volné prostory získal zase zpět.
Tyto pustiny samozřejmě také doklá-dají, že v panství tehdy žilo mnohem méně lidí. Tím pádem tu však také bylo mnohem méně daňových poplatníků a tak měl každý majitel půdy velký zájem o usazování lidí. Čeští náboženští uprchlíci, kteří přišli již během této války, ale i po ní, proto byli velmi vítáni. Během této doby tak kolem Seiffenu vznikly vesnice Niederseiffenbach a Oberseiffenbach (1667) jakož i Heidelberg (1670). V okolí Olbernhau založili exulanti osady Oberneuschönberg (1651), Niederneuschönberg (1655) a Kleinneuschönberg (1659). A v obci Oberneuschön-berg si postavili kostel, který do Čech hrdě vysílal poselství: Také jsme tu něčeho dosáhli. Nebyly to však jediné osady a vesnice, které v tomto čase vznikly. Největší a nejzná-mější kolonií protestantských uprch-líků v Krušných horách bylo město Johanngeorgenstadt. Název dostalo po svém patronovi, saském kurfiřtovi Janu Jiřím (Johann Georg) a brzy se vyvinulo v další horní stříbrné město. Každá nově založená osada znamenala v té době okamžité intenzivní kácení. A dřevo potřebovali její obyvatelé k životu i později. Samozřejmě rudné dolování a hutnictví vyžadovalo tuto surovinu pro svůj provoz i nadále.
(Albrecht Kirsche/Ingrid Dlouhá)