Foto: Firma August Stark

Foto: Firma August Stark

Foto: Firma August Stark

Hornictví

Úvod – osídlení, sklářské hutě a těžba cínu

Území pozdějšího Seiffenského zákoutí protínala již ve 12. století „Stará cesta do Čech“, nazývaná také „Stará solná stezka“, vedoucí z Halle na Saale přes Saydu do Mostu. K osidlování, podporovaném rovněž cisterciáky z nedalekého kláštera v Oseku, začalo docházet kolem roku 1200. Česká cesta, tehdy asi jediný průsmyk na tomto území, vedla první osadníky přímo

pokračovat ve čtení »

Hornická chronologie obcí Seiffen (s Heidelbergem), Deutschneudorf a Hora svaté Kateřiny

1163 V okolí současného Freibergu byla objevena bohatá ložiska stříbrné rudy. Tento nález vyvolal mezi Míšní a českými zeměmi opravdové závody o osídlení Krušných hor. 1200S kolonizací oblasti kolem Seiffenu, nazývané „Seiffenské zákoutí“  (Seiffener Winkel), začali od 12. století cisterciáčtí mniši z oseckého kláštera. Káceli les, v malých sklárnách vyráběli užitné sklo a k samozásobení potravinami zakládali

pokračovat ve čtení »

Nejdůležitější historické těžební oblasti v Seiffenu

Rýžoviště v lokalitě Seiffener Grund Rýžoviště cínu provozovalo v údolí potoka Seifenbach asi 16 generací horníků, kteří speciální technikou vymývali krupky cínu z naplavenin. Tento postup nazývali horníci rýžování – německy „Seifen“. Vycházíme z toho, že rýžovníci vytyčili během staletí největší část údolí na zábory dlouhé asi 180 a široké asi 50 metrů, které obhospodařovali

pokračovat ve čtení »

Těžba v českém horním městě Hora Svaté Kateřiny

Nerostné suroviny různého druhu se po staletí netěžily jen na saské ale i na české straně Krušných hor. Velkého významu zde dosáhlo například horní město Hora Svaté Kateřiny, vzdálené asi 10 km.   První štolu tu kolem roku 1300 vyrubali údajně míšeňští havíři. Hornictví podporoval i šlechtický rod Koldiců, který Horu Svaté Kateřiny dostal v léno.

pokračovat ve čtení »

Hornictví v obcích Deutschkatharinaberg a Deutschneudorf

V obci Deutschkatharinaberg, rozprostí-rající se naproti české Hoře Svaté Kateřiny, sahají první zmínky rudného dolování do začátku 16. století. V roce 1514 pronajal perkmistr Donat Seifert dědičnou štolu ležící přímo naproti nalezišti „Sebastian-Fundgrube“. V roce 1519 pak byla obča-nům Saydy k těžbě propůjčena naleziště na vršku „Kupperberg“. Držitelem propůjčky  neboli lénšaftu byl osobně vévoda Jindřich Zbožný.

pokračovat ve čtení »

K sociální situaci samostatně a námezdně pracujících horníků

Jelikož měla těžba cínu v Krušných horách několikasetletou tradici, pocházela většina horníků z rodin, které byly zvyklé řídit své všední dny podle pracovního rytmu hlavního živitele.  Děti vyrůstající v takovém prostředí věděly, že se jedná o práci tvrdou, špinavou, vlhkou a zdraví nebez-pečnou. Viděly mnoho svých ne o moc starších vrstevníků fárat se svými otci do

pokračovat ve čtení »

Vzdělání a pracovní život hornických synů

Až do reformy školního a vzdělávacího systému v roce 1520, iniciované Martinem Lutherem, se v regionu nenacházela žádná škola pro obyčejný lid. Těch několik málo potomků šlechtických rodin a bohatých obchod-níků mělo vlastní domácí učitele nebo navštěvovalo latinskou školu v něja-kém velkém městě. V důsledku refor-mace pak vznikly první obecné školy, ve kterých se zpočátku

pokračovat ve čtení »

Hornická bratrstva – podpora v nouzi

Zájmy všech větších profesních skupin zastupují v současnosti jejich odborové organizace. Kořeny nejsilnějších své-pomocných podpůrných společenství, odborového spolku kovodělníků popř. horníků, sahají až do pozdního středověku.   Ve druhé polovině 14. století se v krušnohorských dolech začala za účelem vzájemné podpory horníků v mezních životních situacích zakládat hor-nická bratrstva. Byly to stavovské a náboženské spolky, které

pokračovat ve čtení »

Život v domě krušnohorského horníka

Typický obytný dům hornické rodiny můžeme v seiffenském Krušnohorském skanzenu vidět hned na začátku okruhu. Jedná se o malou, jednoduchou hrázděnou stavbu se strmou šindelovou střechou. Takové byly k nalezení na mnoha  místech Krušných hor. V Seiffenu se soustředily hlavně kolem obou pink a podél dnešní ulice Hauptstraße, byly ale rozptýlené i na okolních pláních.  Seiffenský vlastivědný

pokračovat ve čtení »