Foto: Matthias Kaden

Foto: Deutsche Fotothek

Foto: Deutsche Fotothek

Hornická chronologie obcí Seiffen (s Heidelbergem), Deutschneudorf a Hora svaté Kateřiny

1163 
V okolí současného Freibergu byla objevena bohatá ložiska stříbrné rudy. Tento nález vyvolal mezi Míšní a českými zeměmi opravdové závody o osídlení Krušných hor.

1200
S kolonizací oblasti kolem Seiffenu, nazývané „Seiffenské zákoutí“ 

(Seiffener Winkel), začali od 12. století cisterciáčtí mniši z oseckého kláštera. Káceli les, v malých sklárnách vyráběli užitné sklo a k samozásobení potravinami zakládali pole. Kromě křemene na výrobu skla tu nalezli i kovové rudy. Nebylo to sice očekávané stříbro, ale o zdejší cín, měď apod. byl také velký zájem.

1250
Za svůj vznik vděčí Seiffen hornictví. Vše začalo, když mniši z cisterciáckého kláštera v Oseku objevili v údolí potoka Seifenbach ložiska cínu.  

1324
První listinná zmínka o obci jako „cynsifen“. V údolí potoka Seifenbach se do poloviny 18. století provozovala rýžoviště cínu (něm. Zinnseifen), kde se cín získával vymýváním.

Zatímco byla oblast kolem Seiffenu v tuto dobu v rukách českého šlechtického rodu Hrabišiců, patřila 10 km vzdálená česká Hora Svaté Kateřiny pod panství rodu z Koldic, který vládl na hradě Krupka a vlastnil zdejší doly. 

První štola, otevírající žílu „Himmelfahrter Gang“,  byla na území dnešního města Hora Svaté Kateřiny vyražena již krátce po roce 1300.

1429
Důlní díla v Hoře Svaté Kateřiny byla zcela zničena husity. Jejich obnova trvala asi 60 let. 

1480
Gruntovnímu pánovi Kašparovi ze Schönbergu byl přiznán horní regál (výsadní právo k získávání nerostů) i na těžbu v pevné hornině, zahrnující rovněž oprávnění, dávat doly na svém pozemku v pacht. 

V části Hory Svaté Kateřiny nazývané “Grund“ se nacházel výnosný měděný důl. Jeho hlavní štola dostala později jméno „Mikuláš“. 

1488
Založení sklářské huti v Heidelbachu. 

1500
V Hoře Svaté Kateřiny byl zřízen Horní úřad. 

1517
Kolem roku 1517 bylo v Hoře Svaté Kateřiny nalezeno první stříbro. Zpráva o velkém „volání hor“  („Berggeschrey“) přilákala mnoho havířů z jiných revírů. Po roce 1539 sem začal proudit i zahraniční kapitál. Zdejší težba byla zaměřena hlavně na měď, stříbro, železo, olovo, arzen, cín a zinek.

1545
Zmíněna první drtírna rud (stoupovna, puchýrna), v roce 1560 jich bylo již 8 a později až 33.

1550
V 16. století začalo živelné, nesystematické povrchové dobývání. Jádro těžby tvořilo patrové ložisko na 9 hektarech plochy. 

Ražba štoly Johannesstolln k odvod-nění těžební oblasti a přepravě rud.

1570
Vznikly pinky „Neuglück“ (1570) a „Geyerin“ (1593), které dosahovaly hloubky až 30 metrů. 

1588
Pro revír Purschensteinů byl vydán Lesní řád. Zmiňuje se v něm dřevo pro hornictví a hutnictví, jakož i přivýdělky havířů (výroba nádob, násad, předmětů do domácnosti, hraček).

1600
Vznik Vrchního horního úřadu, kde sídlil správce důlního revíru (perkmistr, hormistr) schönbergského panství. Nacházel se v místní tavné huti. Samostatní horníci, kteří své doly vlastnili, museli veškerý vytěžený cín dodávat do této hutě. Tady se vypočítal výnos a strhával „tavný úrok“. 

K zásobování stoupoven a hutě užitkovou vodou byl vybudován příkop „Heidegraben“. 

1620
Velmi schopný správce vycezovací hutě Saigerhütte v Grünthalu  August Rohdt usiloval o lepší využití její kapa-city a vydal se proto podél českých hranic na hledání dalších ložisek rud.  V roce 1620 obdržel m. j. naleziš-tě Fortuna. Tento měděný a stříbrný důl byl v provozu až do roku 1880.

1628
Těžbu v Hoře Svaté Kateřiny značně narušila třicetiletá válka. Dlouhodobé pronásledování protestantů a kruto-vláda panstva způsobily, že po roce 1628 začaly nejzdatnější pracovní síly odcházet pryč, mezi jinými i do Seiffenu. 

1637
August Rohde obdržel „na potoce Svídnice u české osady Nová Ves (Neudorf)“ kus země, aby zde postavil vysokou pec a hamr. 

1688
„Seiffenské hornické bratrstvo“ (Seiffener Bergknappschaft) darovalo kostelu krucifix. 

1703
V roce 1703 podepsalo 34 osob nový řád Hornického bratrstva. 

1705
V letech 1705 až 1755 hornictví v Seiffenu a Heidelbergu vzkvétalo, 90 % celkového výtěžku.

1708
Vodní příkop „Heidegraben“ byl přehrazen. Vznikla nádrž „Zechenteich“, která v letech 1927-1990 sloužila jako koupaliště. 

1725
V Seiffenu se vytavilo 400 centů cínu, v roce 1729 to bylo 300 centů a v roce 1730 už 508 centů.

1750
Přibližně po roce 1750 došlo v Seiffenu k drastickému poklesu výnosů. Asi o deset let později začala chudnout i naleziště na české straně. Stejně jako v Seiffenu tu největší problémy při těžbě způsobovaly důlní vody. Hospodářským investicím však bránily různé války.

1780   
Začínají vznikat těžařstva. Několik samostatně pracujících horníků se spojilo a za podpory externích  investorů zprovoznilo částečně uzavřená stará důlní díla. Na úspěchy svých předchůdců se pokoušeli navázat například vybudováním odvodňovacích štol. Výsledky však byly minimální. 

1790
Horní úřad v Hoře Svaté Kateřiny byl uzavřen. 

1807
Ukončení těžby v českém kateřinském revíru. Občané založili těžařskou společnost a v letech 1846 až 1854 se několikrát pokoušeli obnovit těžbu ve stříbrném důlním komplexu „Mikuláš-Kateřina-Frisch-Glück“.

1849
Těžba v Seiffenu skončila a Horní úřad byl uzavřen. 

1871
Do roku 1871 financovali externí investoři opětovné oživení některých dolů – bez většího úspěchu. 

1928
V roce 1928 byl rybník tehdy ještě samostatnou obcí Heidelberg přestavěn na plavecký bazén a koupaliště. Jeho provoz byl ukončen v roce 1990.

1934
Přestavba pinky „Geyerin“ na amfiteátr.

1949
Na tak zvaném „Hetzebüchel“ („Wettiner Höhe“) bylo objeveno malé naleziště uranu; ruda se těžila v hloubce šest metrů. Na jaře roku 1952 byl provoz ukončen.

Ca.1960
Společnost „Wismut AG“ prováděla v Seiffenu průzkumné vrty na uran.

V pince „Geyerin“ byly v 60. letech 19. století provedeny průzkumné vrty až do hloubky 750 metrů. Prognózy pro úspěšnou těžbu rud se nenaplnily, proto k ní nedošlo. 

Ca. 1980
Přátelé hornictví založili v centru Seiffenu „Historickou hornickou stezku“. 

1987
Při stavebních pracích byla v místní části Heidelberg znovu objevena dědičná štola „Segen-Gottes-Erbstollen“. Horničtí badatelé ji vyklidili a upravili na prohlídkový důl.

1991
Nové založení Seiffenského hornického bratrstva (Seiffener Bergknappschaft).

Seiffenské hornické a hutnické bratrstvo  (Berg– und Hüttenknapp-schaft) se spolu se svou hornickou kapelou účastní velkých hornických přehlídek pořádaných v Seiffenu na oslavu Vánoc. Třetí adventní víkend ji tu vždy podporují i další spřátelená bratrstva. Během roku pak vystupuje po celém Německu (převážně v Sasku) a představilo se i v zahraničí  (USA, Švýcarsko). 

Od roku 2001 
je možné navštívit  štolu „Fortuna“  v Deutschneudorfu  a prohlédnout si expozici s názvem „Dobrodružný důl Jantarová komnata“.  

Štola Mikuláš v Hoře Svaté Kateřiny je v současnosti největší a nejznámější štolou české části Krušných hor. Portál se nachází pod městem, nedaleko od hranic se Saskem.  Prohlídky probíhají o víkendech nebo po předchozí dohodě. 

2014
165 let po uzavření Horního úřadu zahájil jeden mladý muž ze Seiffenu odbornou přípravu na povolání v tříletém oboru „Horník a strojník“. Otevírají se mu pracovní perspektivy v oblasti zabezpečení starých důlních děl a nově i hornictví. Díky celosvětově stoupající potřebě surovin totiž Krušné hory právě zažívají renesanci rudného dolování. 

2016
Zahájení rozsáhlé sanace v oblasti pinky „Geyerin“, štoly „Johannesstolln“ a štoly „Heiliger Dreifaltigkeitsstolln“.

Zahájení obnovy a rozšíření „Historické hornické stezky“. 

2017
U vstupu do pinky „Geyerin“ byl po propadu objeven svědek hornické minulosti Seiffenu – štola „Müller-Stolln“. 

Po prolomení podloží na hornické stezce bylo objeveno další v listinách nedoložené důlní dílo. V rámci jeho technické sanace se podařilo prokázat částečně až k povrchu odtěženou jitřní žílu „Reiche Hoffnung Morgengang“.  

2019
Důlní sanační společnost Schneeberger Bergsicherung po třech letech dokončila stavební práce. Amfiteátr opět může sloužit k pořádání akcí pod širým nebem. Předtím hrozilo nebezpečí padajícího kamení. Vyklizením a zpevněním obou velkých dědičných štol se opět zajistilo odvodnění centra Seiffenu. Proběhla 

i rekonstrukce portálu štoly Johannesstolln, vyražené v roce 1550.

2020
Nové slavnostní otevření „Historické hornické stezky“. Seiffen má nyní Hornickou aplikaci, nabízející filmy, tištěná média, historické důlní výkresy, fotografie a další informace. Kromě toho jsou k dispozici různé materiály pro práci s dětmi a mládeží. (ctb)