Až do poloviny 19. století tvořily základní surovinu pro výrobu papíru roztříděné, vyprané, nahrubo rozřezané a vybělené hadry, které ale byly čím dál vzácnější. Kolem roku 1843 vynalezl Friedrich Gottlob Keller (1816 až 1895), pocházející z Hainichenu, dřevěný papír, který významně urychlil industrializaci, ale především tisk novin a knih po celém světě. Keller si k tomu koupil mlýn v Kühnhaide u Marienbergu, kde se dřevo brousilo. Z těchto jemných brusných pilin, zpočátku stále smíchaných s hadry, vznikal nejlepší papír. Dřevo bylo v této době levně k mání, jak poznamenal sám Keller (obr. 24).
Dřevo jako palivo bylo v 19. století stále více nahrazováno černým a hně-dým uhlím a díky tomu se i lesní hospodářství oprostilo od okovů rudného dolování. Velké množství dřeva bylo nyní zapotřebí k výrobě železnič-ních pražců, osvětlovacích a telegraf-ních sloupů, lešení a mnoha dalších předmětů.
Stálým odběratelem dřeva byl samozřejmě krušnohorský hračkářský průmysl. Spotřeba této suroviny však nikdy nebyla tak velká, aby lesu nějak škodila. Nárůst ceny, ke kterému došlo kolem roku 1900, měl na výrobu hraček ale velký dopad. Ke snížení spotřeby dřeva měla proto posloužit i následná miniaturizace krušnohorských dřevěných hraček.
Již v polovině dvacátých let jeden pamětník zaznamenal, že se ve sněhu kolem malých smrků tvoří černé kruhy, svědčící o vzrůstajícím znečištění ovzduší7. Odumírání lesů bylo stále zřetelnější a hrozivější zejména od sedmdesátých let minulého století. Vzhledem k tomu, že se Krušné hory nacházejí uprostřed Evropy, převalují se přes ně také vzdušné masy z celé severní a jižní Evropy, které jsou zatíženy výfukovými plyny automobilů a velkým množstvím dalších znečišťujících látek. Hlavními produ-centy škodlivých emisí byly elektrárny a chemické závody v hnědouhelném revíru české pánve. Poškozeny byly také lesy Krkonoš a Jizerských hor, ale největší lesní škody v Německu zaznamenaly oblasti kolem Deutschein-siedelu a Mníšku (dříve Böhmisch Einsiedel). Jehličnany tu ztratily svůj zelený háv a vytvořily brzy mystický les, skládající se jen z hnědých a v případě ztráty kůry stříbrných „nestvůr“, který už mohl být pouze vykácen. Po „sametové revoluci“ v ČSSR byly tyto podniky zatěžující životní prostředí vybaveny účinnými filtry, které odpadní vzduch z velké části zbavují znečišťujících látek. Přibližně od roku 2000 se znovu rozrostl relativně zdravý les, který dodává dobré dřevo a přináší radost.
Lesům však v současnosti způsobují velké problémy změny klimatu. Ex-trémně suchá období posledních let vyvolala u mnoha stromů zhnědnutí a povedou možná i k jejich odumření. Porosty kromě toho decimuje i přemnožený kůrovec.
Je třeba jen doufat, že i tyto zdroje poškození budou brzy odstraněny. Koneckonců, je něco krásnějšího a příjemnějšího, než túra nebo procházka lesem?
(Albrecht Kirsche/Ingrid Dlouhá)