Soustružníci dřeva – výrobci vřeten, hraček, vykružovaných prstenců a obchodníci na Seiffensku

V místech, kde dnes v Seiffenu stojí jedna dílna výrobce hraček vedle druhé, se před cca 160 lety ještě dolovaly rudy. Zdejší ložiska však nebyla tak bohatá  a výnosná, aby obci dopomohla k nějakému blahobytu. Horníci si z důvodu svých mizivých příjmů museli proto na živobytí přilepšovat ještě nějakou jinou výdělečnou činností. Kromě provozování malého hospodářství nebo výkonu řemesla zde své důležité místo často zaujímala hlavně výroba dřevěných předmětů na soustruhu. 

Soustružníci tvoří „nejmladší“ ze tří zde pojednávaných profesních skupin. Odkud a kdy se do Seiffenu dostal první “dřevotoč”, není známo. Možná bychom ho nalezli mezi exulanty, kteří byli po 30leté válce kvůli své evange-lické víře vyhnáni z Čech a usadili se také v Seiffenu. První písemné zmínky o třech soustružnících dřeva pocházejí z roku 1650. Husté hvozdy, rozprostí-rající se kolem, nabízely „dřevotočům“ pro jejich výrobu vřeten či talířů dostatek suroviny. Jejich hlavními výrobky byly tehdy předměty k užívá-ní, jako vřetena, talíře, mísy apod. Hračky nevyráběli – jedině snad pro vlastní děti. Do roku 1700 se počet soustružníků zvýšil na deset. Se stoupající výtěžností  seiffenských cínových dolů jich pak stále více vyměnilo práci u soustruhu za povolání horníka, takže v roce 1734 působil v Seiffenu už jenom jeden soustružník. „Obrovská zakázka“ na výrobu 30.000 talířů pro barokní slavnost s názvem „Zeithainský tábor rozkoše  a radosti“ („Zeithainer Lustlager“) v roce 1730 proto nebyla realizována v Seiffenu, ale v Neuwernsdorfu. 

Kolem roku 1760 získal heidelberský obchodník Christian Friedrich Hiemann na Lipském veletrhu další velké objednávky 1 a to především na hračky, ze kterých se díky hromadné výrobě stalo hračkářské zboží. Na soustružny bylo tehdy přestavěno také mnoho stávajících stoup na potoce Seifenbach, což přivítali rovněž majitelé panství. Když se pak v dolech začalo zase více fárat, tak se k dřívějšímu povolání horníka ale už nikdo nevracel. „Rekvalifikace“ soustružníků, bohatství lesa, přestavby stoup a odvaha obchodníka Hiemanna byly důležitými předpoklady, umožňují-cími pevné etablování soustružení dřeva a výroby hraček.

 Jediní, kteří vesnici za účelem obchodu opouštěli, byli nákladníci. Znali dobře trh a místním, doma zůstávají-cím soustružníkům sháněli zakázky. Často jim také dodávali potřebný materiál a za dodané výrobky hned vypláceli mzdu. 

Díky osvícenskému hnutí, které se postupně prosazovalo od poloviny 18. století, začala na významu nabývat stále více i výroba hraček. Německé ob-chodní město Norimberk touto dobou již působilo jako významné mezinárodní překladiště dřevěných hraček z celé Evropy. Obchodníci zaměřili svou pozornost na Seiffensko především díky zdejším kvalitním výrobkům s velice příznivými cenami, které však spočívaly na mizivých mzdách, nízké životní úrovni, ale při tom vysoké specializaci místních soustružníků. A tak se tu časem vyvinuly živé ob-chodní vztahy. Roli zprostředkovatelů převzali seiffenští nákladníci Augustin, Einhorn a Hiemann, kteří sestavili z produktů jednotlivých výrobců sortimenty a kolekce a přispívali tak k šíře-ní rozmanitých, nezaměnitelných a cenově výhodných dřevěných výrobků po celém světě. S obchodem do zámoří se začalo již v roce 1784.

Nejpozději s příchodem vánočních figurek (anděl 1836, dýmající panáček – kouřník 1848, louskáček 1861 atd.) se soustružníci začali stále více specializovat. K zaměření jednotlivých obcí ale došlo pravděpodobně už předtím. Hallbach se tak orientoval na výrobu Noemových arch, Rothenthal na kuželky, Seiffen na jemnější obručová zvířátka („Reifenvieh“) a Deutscheinsiedel na větší nazývaná „Einsiedler Vieh“. 

V poslední čtvrtině 19. století se však krušnohorský hračkářský průmysl opět dostal do hluboké krize, která těžce postihla hlavně  soustružníky a hračká-ře. Byla způsobena především zdražením dřeva, postupným prosazovaním plechových hraček z Norimberku, novou konkurencí z Japonska a s tím souvisejícím tlakem na ceny nákladníků.

(Albrecht Kirsche / Ingrid Dlouhá)

You are now leaving Geschichte und Traditionen in Seiffen

Geschichte und Traditionen in Seiffen provides links to web sites of other organizations in order to provide visitors with certain information. A link does not constitute an endorsement of content, viewpoint, policies, products or services of that web site. Once you link to another web site not maintained by Geschichte und Traditionen in Seiffen, you are subject to the terms and conditions of that web site, including but not limited to its privacy policy.

Sie werden weitergeleitet zu

Klicken Sie auf den Link um fortzufahren oder auf Abbruch