Foto: Matthias Kaden

Foto: Deutsche Fotothek

Foto: Deutsche Fotothek

Hornická chronologie obcí Seiffen (s Heidelbergem), Deutschneudorf a Hora svaté Kateřiny

1163 
V okolí současného Freibergu byla objevena bohatá ložiska stříbrné rudy. Tento nález vyvolal mezi Míšní a českými zeměmi opravdové závody o osídlení Krušných hor.

1200
S kolonizací oblasti kolem Seiffenu, nazývané „Seiffenské zákoutí“ 

(Seiffener Winkel), začali od 12. století cisterciáčtí mniši z oseckého kláštera. Káceli les, v malých sklárnách vyráběli užitné sklo a k samozásobení potravinami zakládali pole. Kromě křemene na výrobu skla tu nalezli i kovové rudy. Nebylo to sice očekávané stříbro, ale o zdejší cín, měď apod. byl také velký zájem.

1250
Za svůj vznik vděčí Seiffen hornictví. Vše začalo, když mniši z cisterciáckého kláštera v Oseku objevili v údolí potoka Seifenbach ložiska cínu.  

1324
První listinná zmínka o obci jako „cynsifen“. V údolí potoka Seifenbach se do poloviny 18. století provozovala rýžoviště cínu (něm. Zinnseifen), kde se cín získával vymýváním.

Zatímco byla oblast kolem Seiffenu v tuto dobu v rukách českého šlechtického rodu Hrabišiců, patřila 10 km vzdálená česká Hora Svaté Kateřiny pod panství rodu z Koldic, který vládl na hradě Krupka a vlastnil zdejší doly. 

První štola, otevírající žílu „Himmelfahrter Gang“,  byla na území dnešního města Hora Svaté Kateřiny vyražena již krátce po roce 1300.

1429
Důlní díla v Hoře Svaté Kateřiny byla zcela zničena husity. Jejich obnova trvala asi 60 let. 

1480
Gruntovnímu pánovi Kašparovi ze Schönbergu byl přiznán horní regál (výsadní právo k získávání nerostů) i na těžbu v pevné hornině, zahrnující rovněž oprávnění, dávat doly na svém pozemku v pacht. 

V části Hory Svaté Kateřiny nazývané “Grund“ se nacházel výnosný měděný důl. Jeho hlavní štola dostala později jméno „Mikuláš“. 

1488
Založení sklářské huti v Heidelbachu. 

1500
V Hoře Svaté Kateřiny byl zřízen Horní úřad. 

1517
Kolem roku 1517 bylo v Hoře Svaté Kateřiny nalezeno první stříbro. Zpráva o velkém „volání hor“  („Berggeschrey“) přilákala mnoho havířů z jiných revírů. Po roce 1539 sem začal proudit i zahraniční kapitál. Zdejší težba byla zaměřena hlavně na měď, stříbro, železo, olovo, arzen, cín a zinek.

1545
Zmíněna první drtírna rud (stoupovna, puchýrna), v roce 1560 jich bylo již 8 a později až 33.

1550
V 16. století začalo živelné, nesystematické povrchové dobývání. Jádro těžby tvořilo patrové ložisko na 9 hektarech plochy. 

Ražba štoly Johannesstolln k odvod-nění těžební oblasti a přepravě rud.

1570
Vznikly pinky „Neuglück“ (1570) a „Geyerin“ (1593), které dosahovaly hloubky až 30 metrů. 

1588
Pro revír Purschensteinů byl vydán Lesní řád. Zmiňuje se v něm dřevo pro hornictví a hutnictví, jakož i přivýdělky havířů (výroba nádob, násad, předmětů do domácnosti, hraček).

1600
Vznik Vrchního horního úřadu, kde sídlil správce důlního revíru (perkmistr, hormistr) schönbergského panství. Nacházel se v místní tavné huti. Samostatní horníci, kteří své doly vlastnili, museli veškerý vytěžený cín dodávat do této hutě. Tady se vypočítal výnos a strhával „tavný úrok“. 

K zásobování stoupoven a hutě užitkovou vodou byl vybudován příkop „Heidegraben“. 

1620
Velmi schopný správce vycezovací hutě Saigerhütte v Grünthalu  August Rohdt usiloval o lepší využití její kapa-city a vydal se proto podél českých hranic na hledání dalších ložisek rud.  V roce 1620 obdržel m. j. naleziš-tě Fortuna. Tento měděný a stříbrný důl byl v provozu až do roku 1880.

1628
Těžbu v Hoře Svaté Kateřiny značně narušila třicetiletá válka. Dlouhodobé pronásledování protestantů a kruto-vláda panstva způsobily, že po roce 1628 začaly nejzdatnější pracovní síly odcházet pryč, mezi jinými i do Seiffenu. 

1637
August Rohde obdržel „na potoce Svídnice u české osady Nová Ves (Neudorf)“ kus země, aby zde postavil vysokou pec a hamr. 

1688
„Seiffenské hornické bratrstvo“ (Seiffener Bergknappschaft) darovalo kostelu krucifix. 

1703
V roce 1703 podepsalo 34 osob nový řád Hornického bratrstva. 

1705
V letech 1705 až 1755 hornictví v Seiffenu a Heidelbergu vzkvétalo, 90 % celkového výtěžku.

1708
Vodní příkop „Heidegraben“ byl přehrazen. Vznikla nádrž „Zechenteich“, která v letech 1927-1990 sloužila jako koupaliště. 

1725
V Seiffenu se vytavilo 400 centů cínu, v roce 1729 to bylo 300 centů a v roce 1730 už 508 centů.

1750
Přibližně po roce 1750 došlo v Seiffenu k drastickému poklesu výnosů. Asi o deset let později začala chudnout i naleziště na české straně. Stejně jako v Seiffenu tu největší problémy při těžbě způsobovaly důlní vody. Hospodářským investicím však bránily různé války.

1780   
Začínají vznikat těžařstva. Několik samostatně pracujících horníků se spojilo a za podpory externích  investorů zprovoznilo částečně uzavřená stará důlní díla. Na úspěchy svých předchůdců se pokoušeli navázat například vybudováním odvodňovacích štol. Výsledky však byly minimální. 

1790
Horní úřad v Hoře Svaté Kateřiny byl uzavřen. 

1807
Ukončení těžby v českém kateřinském revíru. Občané založili těžařskou společnost a v letech 1846 až 1854 se několikrát pokoušeli obnovit těžbu ve stříbrném důlním komplexu „Mikuláš-Kateřina-Frisch-Glück“.

1849
Těžba v Seiffenu skončila a Horní úřad byl uzavřen. 

1871
Do roku 1871 financovali externí investoři opětovné oživení některých dolů – bez většího úspěchu. 

1928
V roce 1928 byl rybník tehdy ještě samostatnou obcí Heidelberg přestavěn na plavecký bazén a koupaliště. Jeho provoz byl ukončen v roce 1990.

1934
Přestavba pinky „Geyerin“ na amfiteátr.

1949
Na tak zvaném „Hetzebüchel“ („Wettiner Höhe“) bylo objeveno malé naleziště uranu; ruda se těžila v hloubce šest metrů. Na jaře roku 1952 byl provoz ukončen.

Ca.1960
Společnost „Wismut AG“ prováděla v Seiffenu průzkumné vrty na uran.

V pince „Geyerin“ byly v 60. letech 19. století provedeny průzkumné vrty až do hloubky 750 metrů. Prognózy pro úspěšnou těžbu rud se nenaplnily, proto k ní nedošlo. 

Ca. 1980
Přátelé hornictví založili v centru Seiffenu „Historickou hornickou stezku“. 

1987
Při stavebních pracích byla v místní části Heidelberg znovu objevena dědičná štola „Segen-Gottes-Erbstollen“. Horničtí badatelé ji vyklidili a upravili na prohlídkový důl.

1991
Nové založení Seiffenského hornického bratrstva (Seiffener Bergknappschaft).

Seiffenské hornické a hutnické bratrstvo  (Berg– und Hüttenknapp-schaft) se spolu se svou hornickou kapelou účastní velkých hornických přehlídek pořádaných v Seiffenu na oslavu Vánoc. Třetí adventní víkend ji tu vždy podporují i další spřátelená bratrstva. Během roku pak vystupuje po celém Německu (převážně v Sasku) a představilo se i v zahraničí  (USA, Švýcarsko). 

Od roku 2001 
je možné navštívit  štolu „Fortuna“  v Deutschneudorfu  a prohlédnout si expozici s názvem „Dobrodružný důl Jantarová komnata“.  

Štola Mikuláš v Hoře Svaté Kateřiny je v současnosti největší a nejznámější štolou české části Krušných hor. Portál se nachází pod městem, nedaleko od hranic se Saskem.  Prohlídky probíhají o víkendech nebo po předchozí dohodě. 

2014
165 let po uzavření Horního úřadu zahájil jeden mladý muž ze Seiffenu odbornou přípravu na povolání v tříletém oboru „Horník a strojník“. Otevírají se mu pracovní perspektivy v oblasti zabezpečení starých důlních děl a nově i hornictví. Díky celosvětově stoupající potřebě surovin totiž Krušné hory právě zažívají renesanci rudného dolování. 

2016
Zahájení rozsáhlé sanace v oblasti pinky „Geyerin“, štoly „Johannesstolln“ a štoly „Heiliger Dreifaltigkeitsstolln“.

Zahájení obnovy a rozšíření „Historické hornické stezky“. 

2017
U vstupu do pinky „Geyerin“ byl po propadu objeven svědek hornické minulosti Seiffenu – štola „Müller-Stolln“. 

Po prolomení podloží na hornické stezce bylo objeveno další v listinách nedoložené důlní dílo. V rámci jeho technické sanace se podařilo prokázat částečně až k povrchu odtěženou jitřní žílu „Reiche Hoffnung Morgengang“.  

2019
Důlní sanační společnost Schneeberger Bergsicherung po třech letech dokončila stavební práce. Amfiteátr opět může sloužit k pořádání akcí pod širým nebem. Předtím hrozilo nebezpečí padajícího kamení. Vyklizením a zpevněním obou velkých dědičných štol se opět zajistilo odvodnění centra Seiffenu. Proběhla 

i rekonstrukce portálu štoly Johannesstolln, vyražené v roce 1550.

2020
Nové slavnostní otevření „Historické hornické stezky“. Seiffen má nyní Hornickou aplikaci, nabízející filmy, tištěná média, historické důlní výkresy, fotografie a další informace. Kromě toho jsou k dispozici různé materiály pro práci s dětmi a mládeží. (ctb) 

You are now leaving Geschichte und Traditionen in Seiffen

Geschichte und Traditionen in Seiffen provides links to web sites of other organizations in order to provide visitors with certain information. A link does not constitute an endorsement of content, viewpoint, policies, products or services of that web site. Once you link to another web site not maintained by Geschichte und Traditionen in Seiffen, you are subject to the terms and conditions of that web site, including but not limited to its privacy policy.

Sie werden weitergeleitet zu

Klicken Sie auf den Link um fortzufahren oder auf Abbruch