Broušení nůžek, opravování hrnců, broušení pil

Broušení nožů a nůžek nabízeli již od pradávna podomní brusiči (tzv. šlejféři nebo šlejfíři). Bývali to často Jenišové, Sintiové a Romové. Se svým brusným kamenem táhli venkovem a městy a ostřili v domácnostech nůžky, nože, dýky, sekery a další železné předměty.

Toto povolání se vyvinulo z původ-ního řemesla zbrojíře, který musel dýky a meče během výroby několikrát brousit. Tuto práci následně převzali specializovaní zbrojířovi pomocníci. Když pak dobře nabroušené břity vyžadovaly kromě zbrojířů i jiné výrobní činnosti a živnosti a broušení tupých nůžek či nožů potřebovaly rovněž soukromé domácnosti, vzniklo nakonec řemeslo brusiče.

Brusiči začali své služby nabízet i podomně. K tomu účelu měli svou přenosnou brusku, kterou nosili v konstrukci na zádech. Někdy ale vyu-žívali i brusná kola, nacházející se v osadách nebo odlehlých usedlostech.  
Princip broušení je pořád stejný: břit nože nebo nůžek se táhne podélně po nějakém ještě tvrdším materiálu, většinou kameni. Zatímco levá ruka otáčí klikou brusného kola, vede pravá ruka broušený předmět. Práce jde snáze, když klikou točí nějaký pomocník. Brusný kámen se může roztáčet i pomocí jednoduchého mechanizmu poháněného šlapáním a brusič pak má obě ruce volné.

Aby se zabránilo poškození ostří teplem vznikajícím při broušení, je třeba nástroj chladit. K tomu může být brusný kotouč částečně ponořen do nějaké nádoby s vodou. Často rozšířenou formou byl ruční brus s klikou, jehož kotouč byl na ose uložen v dřevěné konstrukci s vanou tak, aby se jeho dolní část smáčela ve vodě (viz obrázek). Od konce 17. století byl tento jednoduchý přenosný brusný mechanizmus nahrazen pojízdným šlapacím brusem na trakaři.

Aby na sebe šlejfíři upoutali pozor-nost, mívali s sebou občas malou cvičenou opičku. Z toho se pak později vyvinulo i německé rčení: „Sedí na tom, jako opice na brusu!“

V druhé polovině 20. století pak poptávka po této dovednosti masivně poklesla, což téměř vedlo k jejímu zániku. Jedna z příčin nižší potřeby broušení nástrojů spočívala v útlumu zemědělské činnosti, která byla do té doby hodně rozšířená. Hlavním důvodem však byl pád cen nožířských produktů, způsobený rozvíjející se sériovou průmyslovou výrobou. (ctb)

You are now leaving Geschichte und Traditionen in Seiffen

Geschichte und Traditionen in Seiffen provides links to web sites of other organizations in order to provide visitors with certain information. A link does not constitute an endorsement of content, viewpoint, policies, products or services of that web site. Once you link to another web site not maintained by Geschichte und Traditionen in Seiffen, you are subject to the terms and conditions of that web site, including but not limited to its privacy policy.

Sie werden weitergeleitet zu

Klicken Sie auf den Link um fortzufahren oder auf Abbruch