Na počátku 10. století docházelo, zejména za krále Jindřicha I. (něm. Heinrich), k výpadům na východní slovanská území, což vedlo k založení míšeňského hradu a stejnojmenného markrabství. Markrabě propůjčil svou zemi lénem zdejším šlechticům a rytířům. Žilo v ní však jen málo Slovanů, jejichž osady se nacházely maximálně do výšky 300 metrů. 12. století bylo velmi

Koncem 9. a začátkem 10. století byly i kláštery stále více vtahovány do víru snah o získání moci a obročí (neboli příjmů), což však podstatně potlačovalo vlastní smysl mnišství. Na základě tohoto vývoje pak začala vznikat různá hnutí, usilující o návrat k původním pravým kořenům řehole, jak ji v 6. století pojal Benedikt z Nursie.

Saština – fuj!! Tento dojem mají někdy Sasové, když ostatní slyší jejich dialekt. Při tom neexistují žádná dobrá nebo špatná nářečí. Podívejme se do historie tohoto zvláštního dialektu a pokusme se vystihnout jeho význam pro německý jazyk. 12. století bylo velice plodné – a to jak pro faunu a flóru tak i pro člověka. Zemědělsky

Saský dialekt má na svém velkém území samozřejmě různé obměny. V Lipsku (Leipzig) se hovoří trochu jinak, než v Saské Kamenici (Chemnitz), a jinak zase v Drážďanech, v severních Čechách, v Lužici nebo v Krušných horách.   Pod krušnohorskou mluvou je dnes chápán především dialekt zdejšího oblíbeného básníka a písničkáře Anto-na Güntera a mnoha básníků