Krušnohorská řemesla lidového umění a výroby hraček

V Deutschkatharinenbergu, který je dnes místní částí obce Deutschneudorf (česky Německá Nová Ves), se hned na začátku lokality Morgengründel roz-prostírá kompaktní a přesto z několika budov složený průmyslový komplex. Po mnoho desetiletí zde sídlila firma bratří Kadenů  „Gebr. Kaden, Deutsch-katharinenberg“.  I když se její výrobní paleta odlišovala od sortimentu ostatních továren na Seiffensku, byla přesto

Zatímco se výroba hraček, probíhající v české části Krušných hor, objevovala v poválečné literatuře až do sametové revoluce roku 1989 jen velice sporadicky, můžeme po roce  1995 na toto téma zaznamenat několik pozoruhodných pojednání. V následujícím textu se budeme věnovat předmětům ze dřeva, vyráběným v oblasti od Kalku/Kallich, přes Český Jiřetín/Georgendorf a Horu Sv. Kateřiny/ St. Katharinaberg až po Litvínov/Oberleutensdorf a

Kromě dřevěných hraček se od první poloviny 19. století vyráběly i hračky z modelované hmoty, většinou papírové masy (papírmašé). Velké množství takových figurek vznikalo i na české straně Krušných hor, jak znázorňuje rozsáhlý katalog továrny na výrobu hraček C. A. Müllera z Horního Litví-nova, nacházející se v Muzeu hraček Seiffen. O jejich výrobě a dalších

Povolání výrobce dřevěných hraček a soustružníka se v Krušných horách vyskytují poměrně často. Obor výrobce dřevěných hraček se v celé spolkové zemi učí jen v Seiffenu na Hračkářské a soustružnické škole (Holzspielzeugmacher– und Drechslerschule), která je pobočkou Centra odborné přípravy na povolání (Berufliches Zentrum) Zschopau. Oba učební obory trvají tři roky. Od zájemců se vyžaduje

Po úpadku rudného dolování a poz-dějším zániku tkaní lněného plátna přecházelo stále více obyvatel Hory Svaté Kateřiny (St. Katharinaberg) na výrobu hraček. Avšak ještě v roce 1861 si lidé stěžovali: „… zatímco v Sasku je výroba hraček výrazně podporována vhodnými kreslířskými a řezbářskými školami, musejí se hračkáři v české části Krušných hor bez takovéto pomoci pořád

Budova, ve které se do roku nacházela  1945 Odborná škola hračkářská,  učební dílna a Nákupní a prodejní družstvo spojeného hračkářského průmyslu „EROS“, zůstala po válce prázdná jen krátkou dobu. Od začátku 50. let se začala využívat jako ozdravovna pro děti z Prahy.  Později v ní byla zřízena škola v přírodě. Jezdily sem třídy z Mostu,

Středem zájmu tohoto pojednání jsou krušnohorské nákladnické (obchodní) společnosti. Během rozhovorů a přednášek je možno shledat, že o nákladnictvích a nákladnících často panují jednostranné představy. Nákladnictví vznikala také v souvislosti s výrobní sférou. O nákladnictvích provozujících obchod s hračkami napsali pojednání Karl Ewald Fritzsch a Manfred Bachmann. Záměrem článku je najít na základě historických skutečností odpovědi m.j. na

Nákladníci pracovali v mnoha krušnohorských obcích, nejvýznamnější ale byly Grünhainichen, Olbernhau a Seiffen.  Každá z těchto obcí má svůj příběh spojený se svým vznikem. Zmínka o výrobci lžic Hansu Oehme v obci Grünhainichen je již z roku 1539. Je považován za prvního výrobce zboží ze dřeva v Krušných horách. V roce 1650 tu pracovali řemeslníci specializující se na řezání

Nákladníci v obci Grünhainichen Bylo již zmíněno, že v obci Grünhainichen zahájili obchodníci se dřevem svou činnost již velmi brzy. Obchodník Christoph Wagner nabízel dřevěné zboží na veletrhu v Lipsku již v roce 1613. Zvláštní úlohu sehrála rodina Oehme. Již v roce 1760 utrpěl Johann Christian Oehme škodu na koních, vozu a zboží v rozsahu 600 tolarů, což tenkrát

První česká továrna na výrobu hraček vznikla v roce 1784 v Kalku. Zásobovala především nákladníky z Olbernhau. Firma C. G. Krause, původně z Heidelbergu, společně s tehdejším ředitelem valdštejnské manufaktury na výrobu sukna Johannem Treiblerem, založila v roce 1822 nákladnictví pro obchod s hračkami v Litvínově. Firmu později převzal Carl August Müller, obchodník z Magdeburgu, a učinil z ní nejvýznamnější obchodní firmu s hračkami v Čechách.